7. 5. 2013, blog.aktualne.cz, Iva Bezděková
Stát dává stovky miliónů na vědeckou činnost firmám, které neumějí vysvětlit, co za tyto peníze vlastně produkují. Firmy navíc odmítají sdělit, kdo na projektech vlastně pracuje. Věc je o to podivnější, že tyto informace tají i stát, který peníze firmám poskytuje...
9. 5. 2013, Deník Referendum, Eva Syková
Pro potřeby strategicky pojaté vědní politiky je třeba vytvořit orgán, který by shromáždil veškerou agendu spojenou s řízením a financováním vědy, dosud roztříštěnou mezi vícero institucí, a zajistil rozvoji vědy dostatečnou politickou podporu.
Celý článek zde
13. 5. 2013, Britské listy, Boris Cvek
Zase po nějaké době jsem zabloudil na stránky European Research Council (Evropská výzkumná rada), která uděluje nejprestižnější vědecké granty na úrovni Evropské unie. Tyto granty jsou udílené na základě vědecké excelence výzkumníků a jejich návrhu budoucího výzkumu, jemuž se chtějí věnovat. Když si najdete seznam právě běžících ERC projektů v jednotlivých zemích (odkaz níže), vyjde vám tohle (občas mi tento žebříček vytane na mysli, když média přinášejí informace o tom, jak je česká věda vynikající).
13. 5. 2013, Britské listy, Pavel Exner
Musím zareagovat na poznámku pana Cveka, byť jen proto, že jako současný vicepresident Evropské výzkumné rady ji mám v popisu práce. Nepochybuji o tom, že pan Cvek je veden dobrými úmysly, nicméně se s úkolem vypořádal značně povrchně, když se podíval na jednu kategorii grantů a na další si již nekliknul.
14. 5. 2013, Britské listy, Václav Hořejší
Podle mého názoru je důvodem malého počtu českých žádostí do tohoto programu prostě to, že alespoň v oborech, které jsou mi dobře známy (molekulární a buněčná biologie, biomedicínské obory), téměř žádný český badatel nemá reálnou šanci v této nejnáročnější kategorii uspět. Tyto granty dostávají totiž jen ty největší vědecké hvězdy; dokonce i ti, kteří ve finále ve 2. kole hodnocení vypadnou, jsou opravdu skvělí.
Kde by k něčemu takovému přišli čeští vědci??
15. 5. 2013, New York Times Opiniator via Britské listy, Joseph Stiglitz
Amerika je mezi průmyslovými zeměmi výjimečná v tom, jak vysoce zatěžuje studenty a jejich rodiče financováním univerzitního vzdělání. Průměrně stojí rok studia na univerzitě 22 000 dolarů ročně, v roce 1980 to bylo (po odečtení inflace) jen asi 9000 dolarů ročně. Přitom střední příjem rodiny je nyní v Americe asi 50 000 dolarů ročně, roku 1980 byl 46 000 dolarů ročně.
17. 5. 2013, iForum, Václav Hampl
Ministr školství mě telefonicky informoval o tom, že prezident republiky se údajně rozhodl nevyhovět návrhu Vědecké rady Univerzity Karlovy a nejmenovat doc. Mgr. Martina Putnu, Dr. profesorem.
Jde o situaci, která se naprosto vymyká obvyklému postupu, podle něhož odborně podložené a v přísném řízení schválené návrhy univerzity po projednání ve vládě prezident republiky vždy podepsal a nové profesory slavnostně jmenoval.
17. 5. 2013, Česká pozice, Přemysl Houda
Podpoří ostatní profesorští kandidáti Martina C. Putnu a odmítnou převzít profesuru z rukou Miloše Zemana?
Zeman provedl tak zásadní zásah do akademických svobod, že těžko může odbýt rozhodnutí Putnu nejmenovat profesorem výrokem, že ho nechce ponížit. Tím ho totiž de facto ponižuje radikálně, protože vlastně říká, že ví o tak velkém skandálu, že dokonce bere Putnu „v ochranu“.
17. 1. 2013, Deník Referendum
Osud prezidentské volby je nyní v rukou skutečné levice. Pokud překoná svou nechuť ke Karlu Schwarzenbergovi, může rozhodnout o tom, že systém klausovské politiky pohrdající občanem už nebude mít v Hradu hlavní oporu.
Celý článek zde
17. 5. 2013, Deník Referendum, Vratislav Dostál
Prezident Miloš Zeman nechce jmenovat literárního historika Martina Putnu profesorem. Zároveň prezident odmítá veřejně svůj krok zdůvodnit. Podle rektora UK Václava Hampla jde o situaci, která se naprosto vymyká obvyklému postupu.
Celý článek zde
říjen 2012, Nový Prostor 402, Ondřej Slačálek
Chápeme Ježíše jako někoho, kdo přinesl Nový zákon, a tím to celé skončilo, pak se to rozepsalo do paragrafů a my už je máme jen dodržovat? Nebo je také inspirací pro analogické jednání?
Halík ještě pořád slyšet je, ale ostatní... někteří už jsou na věčnosti a někteří zklamaní a otrávení a než by nadávali, tak radši mlčí. Místo nich máme nové mluvčí katolicismu: Michal Semín, Petr Hájek a další bytosti, které ukazují, kam až jsme to dopracovali.
18. 5. 2013, Deník Referendum, Miroslav Patrik
Ačkoliv prezident ČR nemá určenu žádnou lhůtu pro jmenování nového profesora, měl by tak dle obvyklých pořádků učinit bezodkladně. Žádný zákon mu přitom neumožňuje rozhodovat o tom, kdo bude či nebude profesorem.
Celý článek zde
19. 5. 2013, Česká pozice, Martin Rychlík
Nestabilní ekonomická situace ve Španělsku, Řecku či Itálii vybízí tamní mladé výzkumníky k odchodu do zahraničí.
Výzkum je ve Španělsku enormně závislý na veřejné podpoře, firmy se do výzkumných investic příliš nehrnou; zatímco v roce 2010 vykázalo Španělsko podle zprávy OECD 242 mezinárodních patentů, v takovém Německu to bylo 5600 – i zásluhou firemního výzkumu.
20. 5. 2013, Deník Referendum, Ivan Štampach
Pokud by prezident Zeman skutečně váhal se jmenováním Martina C. Putny profesorem, ještě ke všemu na klerikální objednávku, je to jeho první velká chyba v úřadu – nejedná se ovšem o pokračování prezidentské kampaně.
Má-li být univerzitní půda svobodná, nemůže být jmenování profesorů a také rektorů vysokých škol v rukou politiků. Muselo by to být tak, jak to bylo po Listopadu, kdy rektora volil akademický senát univerzity. Celá následující dvě a půl desetiletí jsou postupným procesem obnovy moci exekutivy nad univerzitami.
20. 5. 2013, Britské listy, Josef Bartoň
Shromáždění proti neudělení profesury Martinu Putnovi absurdně organizuje předseda SZ Ondřej Liška, který se asi chce prezentovat jako "obhájce akademických svobod".
Liška jako ministr školství (2009) prosazoval první verzi "Bílé knihy terciárního vzdělávání", která byla pro svobodu vysokých škol tisíckrát (SYSTÉMOVĚ) nebezpečnější než Zemanův trapný úlet.
20. 5. 2013, Britské listy, Václav Hořejší
Neustále slyšíme o potřebě „transformace“ systému českého výzkumu a vývoje. Myslím, že současná institucionální podoba českého výzkumu a vývoje, která je výsledkem dlouhého historického vývoje a v posledních 20 letech prošla výraznou transformací, je v principu docela vyhovující. Je založená na silném univerzitním i veřejném neuniverzitním sektoru (hlavně pracoviště AV ČR), které intenzivně spolupracují.
20. 5. 2013, Deník Referendum, Samuel Zajíček
Novela zákona o vysokých školách přichází s dobrou ideou změny akreditačního procesu, jejíž provedení je ovšem problematické; nad to pak vysokým školám přidává především byrokracii.
Idea změny je jednoduchá – akreditovat by se nadále měly nikoli programy či dokonce obory, ale samotná instituce. Samotný proces akreditace programů pak bude probíhat přímo na školách samotných. Nápad to z principu nemusí být špatný, provedení je však problematické.
VLÁDNÍ RADA PRO VÝZKUM CHCE TRESTAT MINISTERSTVA ZA ZBYTEČNÉ PROJEKTY
Na výzkumy šlo 656 milionů. Výsledek nula
Podporu vědy a výzkumu řadí Nečasův kabinet mezi své priority, ve stovkách případů však jde o vyhazování peněz. Podle vládní Rady pro výzkum a vývoj financovala ministerstva v letech 2007 až 2011 829 projektů za celkem 656 milionů korun, jejichž výsledky nestojí za nic. Mezi nejhorší patří ministerstva obrany, vnitra a práce a sociálních věcí. Hodnotící zprávu rady schválila minulý týden vláda.
23. 5. 2013, Britské listy, Jan Mertl
Na Britských listech se nám opět tiše rozjela diskuse o kvalitě výzkumu, úspěšnosti, konkurenceschopnosti vědy a podobných věcech. Bohužel, jak je v Čechách v posledních letech zvykem, nese se v rovině toho, zda tedy věci jsou špičkové, efektivní anebo ne, a zda si z tohoto titulu zaslouží příslušné financování. Takto vedená diskuse je atraktivní, rádoby náročná a tvrdá, ale pro současnou dobu v podstatě zbytečná. Pokusím se ukázat proč.
23. 5. 2013, Britské listy, Václav Hořejší
Zhruba před rokem jsem byl v rámci přípravy „Zelené knihy“ ČSSD o výzkumu a vývoji požádán o odpovědi na poměrně obsáhlý soubor otázek. Doufám, že některé čtenáře Britských listů budou mé (poněkud aktualizované) odpovědi zajímat.
Celý článek zde
